Historie 4. patra ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Hybernská ulice a Kampus Hybernská Hybernská ulice byla významnou dopravní tepnou už od středověku. Patřila k prvním dlážděný a byla vyústěním trasy z druhého nejdůležitějšího středověkého města - Kutné Hory. Dlážděn se ve 14. století Hybernská ulice jmenovala, proudilo do Prahy nejen stříbro z Kutné Hory, studenti nově založené Univerzity Karlovy. Ulice lákala svou prestižní polohou bohaté měšťany, ale i řemeslníky. Podél ulice postupně souvislá zástavba domů majetných sladovníků a pivovarníků. Svůj současný název získala Hybernská ulici podle františkánského řádu z Irska (Irsko je l Hibernia). Tento řád přišel v roce 1629 pomoci s rekatolizací kláštera sv. Josefa po výhře na Bílé hoře. Na místě jejich klášterních budov a zahrad na dnešním náměstí Republiky stoj dům Palladium. Oficiálně se však název Hybernská ulice začíná používat až na počátku 19. s Hybernská ulice je bez nadsázky ulicí paláců, do dnešní doby jsou dochované například palá Swéerts-Sporckův palác. Podoba budovy A Na místě dnešního Kampusu Hybernská byly kolem roku 1370 postaveny dva středověké měšťansk 1381 přibyl pivovarnický dům. Tyto tři budovy tvoří základ dnešního kampusového sedmidomí. Velké přestavby se budovy dnešního Kampusu Hybernská dočkaly až kolem roku 1770, kdy zde n majitele Desfours-Adienville vznikl přestavbou čtyřkřídlý barokní palác s rozsáhlou okrasn Okrasné stromové zahrady byly oblíbenou součástí obydlí barokní šlechty, z krásně zdobenýc nahlížet do neméně krásných zahrad. Podoba budovy A, jak ji známe dnes, vznikla v roce 1846 na návrh Johanna Heinricha Frenzla paláce byla přestavěna na budovu v klasicistním stylu, která měla tři patra, pavlače do dv krakorcích s oplechovanými přístřešky a dva balkony vedoucí do ulice. Čtvrté patro, ve kterém se Didaktikon nachází, a půda nad ním jsou nástavbou až z roku 192 povšimnout, že čtvrté patro má nižší stropy a menší okna než zbylá tři patra. V této podob uchovala až do dnešní doby. Využití budovy A Domy v Kampusu Hybernská sloužily v průběhu staletí nejrůznějším účelům. Původní měšťanské domy koupil v roce 1463 král Jiří z Poděbrad, aby zde ubytovával svoje dvořany a sloužící, nevešli do nedalekého Králova dvora, který stál na místě, kde dnes nalezneme Obecní dům. P přeměněn znovu na pivovar a vystřídal několik majitelů. V roce 1770 začala přestavba na knížecí palác rodu Desfours-Adienville a byla tím zahájena éra knížecího bydlení. Poslední obyvatelka z rodu Desfours, kněžna Josefína, prodala palác výrobci likérů. V rukou majitele likérky byla i v roce 1861, kdy byla na zahradě postavena která byla údajně původně zamýšlena pro nově vznikající spolek Sokol. Tělocvična se však s nestala, svému účelu ale nejspíš sloužila německé tělocvičné jednotě Tunrverein. Mezi lety 1881-1882 byla velká část paláce adaptována na byty, přístup do dvora zůstal prů jako je tomu dnes. Objekt však chátral. Byly zde skladiště, písárny či banka se směnárnou. přízemí budovy A adaptováno na velkou úřední dvoranu s přepážkami a čekárnami. Zajímavou kapitolou dějin Kampusu Hybernská je její zabrání bezpečnostními složkami hned p převratu v roce 1948. Celá Hybernská ulice byla pro režim významnou politickou lokalitou. přesně dělo v budovách Hybernské 4 se nedochovaly žádné přímé záznamy, chybí i fotografie. Využití některých z prostor dnešního Kampusu lze tedy pouze odhadovat z vybavení, které zů zachováno a nepoškozeno. V prvním patře budovy A zůstala do zdí zasekaná kovová madla, kte využívat k připoutávání lidí čekajících na výslech. Traduje se, že vykachlíčkovaná místnos Kampusu sloužila jako výslechovna. V průběhu rekonstrukce byla objevena telefonní rozvodna byly zřejmě propojeny přímo do Bartolomějské, kde měla StB hlavní sídlo. Na půdě budovy A nad Didaktikonem) jsou zachovány zbytky kukaně, zřejmě sledovací pozorovatelny. Takové býv rozmístěny na strategických místech, StB měla pokryté všechny významné křižovatky a mohla prakticky kohokoli. Po roce 1989 byla budova majetkem Ministerstva vnitra, od roku 2008 je Hlavního města Prahy. V září 2015 bylo uzavřeno Memorandum o spolupráci Univerzity Karlovy a Magistrátu Hlavního projektu Kampus Hybernská. Tím začala nová kapitola života Hybernského sedmidomí. V rámci zde v průběhu let vznikly dílny, galerie, kavárna a také proběhlo nespočet akcí. Didaktikon můžeme vnímat jako most mezi minulostí a současností, a to nejen kvůli tomu, že této budově s bohatou historií. Není to totiž poprvé, kdy budova A slouží jako vzdělávací 1842 palác zdědila kněžna Josefína ze Schwarzenbergu, rozená Defours. Kněžna Josefína zde salon, tehdejší neoficiální celoživotní vzdělávání. Salon vždy vedla dáma a vedle hudebníc probíhaly diskuse a polemiky na zájmová nebo konverzační témata. Salon formoval vkus a veř fungoval také jako tehdejší obdoba sociálních sítí. Zde se hodnotila umělecká díla i filoz favorizovaly se osobnosti veřejného života.