Březen: Týden mozku ****************************************************************************************** * I letos se Univerzita Karlova zapojuje do festivalu Akademie věd Týden mozku. ****************************************************************************************** Můžete se těšit na zajímavé přednášky od předních odborníků z 1. lékařské fakulty Univerzi lékařské fakulty Univerzity Karlovy. 26. ročník festivalu proběhne v termínu 10.–16. března 2025. Objevte fascinující svět neurověd na Týdnu mozku 2025! Tento festival, který je součástí c kampaně Brain Awareness Week (BAW), představí nejnovější objevy a trendy ve výzkumu mozku Čekají vás přednášky, interaktivní workshopy a setkání s předními odborníky. Přijďte a zji úžasné vědecké objevy vás čekají! Program Týdne mozku 2025 aktuálně připravujeme. Tradici Týdne mozku v České republice inicioval a založil český neurovědec profesor Josef ****************************************************************************************** * Program pro školy i veřejnost ****************************************************************************************** 11. 3. od 13:00 do 14:30 Prof. MUDr. Pavel Kalvach Jaký je stav světové inteligence? Lidská inteligence je největší výdobytek přírodního vývoje. Miliardy let skládaly příznivé od anorganické hmoty k organické, od rostlin k protozoím, od nižších živočichů k vyšším. V tak zjevný gradient vědomí celého světa a vesmíru. Člověk, kralující nad vší přírodou, si duchaplnosti ve svém počínání opět. Dosáhnout maxima v operacích kognitivních, kogitačních bylo proto donedávna touhou všech moudrých lidí. Když jsem však položil třem různým skupin poslední době otázku „Chcete být nejchytřejší?“, odpověděli ve všech případech „Nikoli“. Inteligentní myšlení vyžaduje souhru několika kvalitních mentálních složek: plnohodnotné s sluchu, hmatu, čichu, kvalitní procesy paměti pracovní, krátkodobé a dlouhodobé, vysokou p inteligence tekuté (tj. talent a bystrost), vysoké kvantum nastřádaných informací v inteli a nakonec samozřejmě kvalitní bdělost, čili vigilitu. Těchto kvalit se dítě zmocňuje obdiv dychtivostí, a to za současného rozvoje nezbytné pomůcky veškerého myšlení, totiž řeči. 11. 3. od 15:00 do 16:00 Doc. MUDr. Tereza Serranová, Ph.D. Funkční neurologické poruchy - jsou to skutečná onemocnění? Funkční neurologické poruchy (FNP), známá také jako disociativní či konverzní poruchy, je stále často nepochopenou příčinou neurologického postižení. Jsou to poruchy, které se proj hybných, smyslových, kognitivních funkcí, u kterých provedená vyšetření nenajdou známky pa Pacienti s FNP se často potýkají s výraznou stigmatizací a nepochopením ze strany lékařů, příznaky mohou mylně vnímat jako „psychické“ nebo „jen v hlavě“. V některých případech jso dokonce podezíráni ze simulace, tedy úmyslného předstírání příznaků za účelem osobního pro přednáška představí vývoj chápání FNP, od počátků v psychologických teoriích o hysterii a nevysvětlitelných příznaků až po současné teorie vysvětlující vznik funkčních symptomů pom modelů fungování mozku. Přednáška si klade za cíl překlenout propast mezi přetrvávajícími poznatky, a přispět ke zlepšení povědomí o funkčních poruchách, které se vyskytují ve všec oborech. 12. 3. od 9:00 do 10:00 prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D. Hluboká mozková stimulace - propojení mozku se světem techniky Hluboká mozková stimulace (DBS) změnila pravidla neurologické léčby – a možná i samotné hr co považujeme za svobodnou vůli. Tato technologie je určena především k léčbě Parkinsonovy dystonických syndromů, experimentálně zasahuje do léčby epilepsie, tiků nebo dokonce depre je jednoduchý: tenké elektrody se zavádějí do přesně definovaných míst v mozku. Připojeny neurostimulátoru, který vysílá elektrické impulzy a „napravuje“ narušenou komunikaci neuro automatické stimulátory jdou však ještě dál – samy se zapnou nebo vypnou, kdykoliv to moze to poprvé, kdy dáváme stroji pravomoc zasahovat do mozkových funkcí zcela autonomně. Oteví lepší léčbě, ale také k etickým otázkám: Kde končí léčba a začíná manipulace? Komu patří k mozkem? A co to znamená pro naši svobodu? 12. 3. od 15:00 do 16:30 Prof. Mgr. Ondřej Bezdíček, Ph.D. Zapomínání nejen ve vyšším věku a jak mu předcházet? V první části vyložíme, k čemu v našem životě potřebujeme paměť a jak se vztahuje k zapomí stárnutí člověka ukážeme základní změny v paměti vlivem věku. Předložíme důkazy, jak paměť může být narušen také dysfunkcí mozku a poškozením jeho nervového činnosti. Ve druhé části nelékovým přístupům k předcházení těchto poruch a ukážeme jejich možnosti a použití v každ 13. 3. od 13:00 do 14:30 Prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc. Roztroušená skleróza jako civilizační onemocnění? Roztroušená skleróza je autoimunitní zánětlivé onemocněn centrálního nervového systému (mo Tam se vytvářejí drobná ložiska, v nichž dochází k rozpadu nervových obalů, myelinu, a ner To způsobuje klinické příznaky nemoci – poruchy zraku, hybnosti, citlivosti, koordinace, s apod. Na vzniku choroby se sice podílí genetické pozadí, ale jen asi z 30%. Dalšími faktor environmentální, z nichž některé jsou shodné s faktory vyvolávajícími běžné civilizační ch důvodem, proč lze považovat roztroušenou sklerózu za civilizační onemocnění, je její stoup která v ČR přesáhla 200/100000 obyvatel. 13. 3. od 15:00 do 16:30 Prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc. Spánek a jeho poruchy Spánek je přirozený fyziologický stav, na jehož správném průběhu a výskytu v průběhu 24hod dne a noci se podílí mnoho mozkových struktur a systémů. Střídání spánku a bdění ovlivňuje a oba tyto stavy jsou pro život nezbytně nutné. Přednáška zkráceně představí mechanismy sp několik základních poruch řízení spánku a bdění a také vybrané neurologické nemoci vyznaču spánku a bdění.